Dva systémy. A mezi nimi člověk s Excelem.
Obchodník v ADW zapsal ráno do CRM novou firmu. Sektor, kraj, vlastník, e-mail. Pak otevřel druhý prohlížeč, přihlásil se do emailkampane.cz, našel kontakt, dopsal atributy, zařadil do správného segmentu. Úplně stejnou práci. Dvakrát.
Odpoledne mu zavolal zákazník: „Já jsem vám říkal, že už nechci ty maily." Obchodník se omluvil, přepl do emailkampane.cz, odhlásil. Ale v CRM si nic nepoznačil. Za týden se s ním sešel kolega, řekl další nabídku — a dostal po hlavě.
Markeťačka mezitím připravovala kampaň pro firmy 50-249 zaměstnanců v Moravskoslezském kraji. Jenže velikost firmy v CRM nebyla. Kraj byl, ale u poloviny kontaktů chyběl. Vlastníka v emailkampane.cz nikdo nezaznamenával. Takže dělala segment podle paměti — a bylo to zhruba.
Výsledek: hodiny denně v ručním přepisování, trapasy s odhlášenými zákazníky, segmentace, které šlo věřit napůl. A hlavně dva systémy, které o sobě netušily.
